Austria Road trip



To jsme se tak jednoho krásnýho odpoledne, při počítání aplikované statistiky s mojí spolubydlou rozhodly, že pojedeme na výlet. Ne na jen tak nějaký výlet, ale na sakra velkej výlet skrz našeho souseda, Rakousko. Plán byl jasný. Jedem!

V první řadě vám řeknu, že pokud chcete zažít takový faily jako my, neplánujte nic a prostě jeďte.

Radši začnu od začátku, kdy jsem ještě den před odjezdem neměla tušení, kdy a kde se vlastně sejdeme. Díky bohu jsem ráno vstala včas a už v 9 jsme se s mojí spolupachatelkou vítaly na nádraží v Zaječí. První úspěch ! Pak jsme vyrazily směr Břeclav, kde byla naše poslední zastávka před Rakouskem, kde jsme úspěšně natankovaly plnou, hlásím PLNOU ( to si zapamatujte!), nakoupili nějaký svačinky, najedly jsme se, koupily dálničku a pokračovaly v cestě.


DEN 1.


Hlásím, že jsme neměly připravený nic kromě toho, kolik kdo bude dávat peněz, města kam se chceme podívat a počet kilometrů, co nás autem čeká. Takže si to asi umíte přestavit. Půlku cesty autem jsem nedělala nic jinýho, než že jsem zjišťovala, kde zaparkujeme, kolik to bude stát a co kde vlastně chceme vidět :D (Příprava na úrovni!) Každopádně o hodinku později už jsme vjížděli do námi plánované Vídně. Parkování bylo až extrémně jednoduchý, ale pak nastala ta komplikace....Byly jsme strašně moc daleko od centra :D Takže. Jediný, co jsme z celé Vídně v tom 40° horku zvládly byl Belveder. Upřímně, byla jsem ráda i za to, protože jenom co jsme odtamtud vyjely, jsem zjistila, že moje skvělá alergie na sluníčko opět začala fungovat a já se spálila.





Po cestě zpátky k autu, která nás nakonec stála hodinu a půl cesty pěšky, jsme se ještě zastavili u stánku se zmrzlinou. Mňam to bylo dobrý! Každopádně klobouk dolů pánovi, co se s náma snažil mluvit anglicky, ale byl tak rychlej, že ani já jsem nerozuměla co po mě vlastně chce :D

Auto jsme měly zaparkované v budově Park & Ride. Ceny jsou tam zvláštně označené, ale za celý den se platí 3,50€ (což bylo to nejlevnější parkování, jaký jsme za celý výlet našly). Následoval výjezd z Vídně, kde jsme se kupodivu ani moc nedostaly do kolon, na to že byl pátek 4 hodiny odpoledne.

Naším dalším cílem bylo Neusiedler See (Neziderské jezero). Tohle plánovala moje spolubydla, takže jsem netušila, kam jedeme, co je tam zajímavý. Jediná informace byla ta, že je tam voda a maják. Tak jo, jedem.  Abych to upřesnila, naším prvotním plánem bylo, že budeme spát v autě. To jsme chtěly dodržet, ale nakonec jsme se stejně u jezera ubytovaly v kempu Strandcamping Podersdorf. Bylo tam krásně! Celkově nás ubytování v tomto kempu stálo za 2 osoby, auto a stan, cca 32€. Tady jsme se vykoupaly, úspěšně postavily stan a šly se projít po "pláži". Cílem byl samozřejmě ten maják, o kterém spolubydla básnila celou dobu, co jsme vyrazili z Vídně :D Našly jsme ho. A byl menší než na obrázcích.




Den jsme zakončily ledovým kafem a zmrzlinovým pohárem, pro schlazení mozků a bylo na čase jít zpátky do kempu. Tím ten den ale samozřejmě neskončil. Pokud chcete vidět celý náš výlet ve videích, mrkněte na profil kam_sobolova, kde ve výběrech mám přímo Fails From Austria :D Vytáhly jsme tedy víno, nějakou tu sváču a šly jsme k vodě sledovat západ sluníčka (to je ale romantika toto! :D ). Po asi hodině nebo dvou, kdy už jsme měly plný zuby těch mušek, co na nás útočily jak šílený, jsme se rozhodly jít zpátky a spát, protože další den nás čekala šílená štreka.

DEN 2.


Po náročném spaní ve stanu a poslouchání našich opilých sousedů, jsme v 7 vstaly, doplnily zásoby vody, zkulturnily naše mrtvě vypadající obličeje a vyrazily na nejdelší cestu, přes Alpy, až do samotného Hallstattu. Cesta byla dlouhá, nebudu lhát, zastavovalo se často, ale zvládly jsme to. Hlavně teda spolubydla, která celý výlet odřídila sama, jsi borec!! (celkově nějakých cca 800km)!


Už jsme byly skoro v Hallstattu, ale viděly jsme tuhle horu a musely jsme asi 3x zastavit, protože jsme se dohadovaly jestli je to sníh nebo takový ten vápenec. No, vápenec to asi vyhrál, ale stejně to vypadalo jako sníh! :D

Samozřejmě by to nemohl být den v Rakousku bez nějakýho problému. Ten nastal, když všechny parkoviště byly totálně obsazený a my skončili přesně na opačné straně a do centra nám to trvalo asi 20 minut chůze. To jsme zvládly a teď už jsme si jenom užívaly tu krásu přes sebou.















Po obdivování Hallstattu, vyhýbání se spoustě asijských turistů a spěchání k autu, abychom neplatily miliony, jsme vyrazily do Salzburgu. Aby toho nebylo málo, chytly nás po cestě asi 3 průtrže mračen, takže si tu cestu asi umíte přestavit. Fuj, já teda měla nahnáno.

U mě je obecně známo, že se bojím bouřek, takže mi příjezd do Salzburgu fakt radost neudělal. Jenom jsme vyšly z garáží, venku panovala apokalypsa. Došly jsme k zámku Mirabell a nějak jsme se snažily schovat v Mirabellské zahradě. Když se počasí trochu uklidnilo, pokračovaly jsme směr most se zámky, kde bylo vidět snad na všechny památky. Potom jsme se teda rozhodly, že když je to poslední zastávka, uděláme se ji trochu fancy a zašly jsme jako "správný frajerky" do Starbucks a pokračovaly v cestě. Viděly jsme pevnost Hohensalzburg, Mozartův rodný dům, v dálce jsem viděla i Muzeum moderního umění. No prostě paráda!








Takhle nějak to vypadalo po té apokalypse :D 




Kolem 7.hodiny jsme vyrazily směr domov a zvládly jsme to i s předstihem. Ale, těsně předtím než jsme dorazily do Česka nám začala svítit nafta :D Takže naše plná nádrž to SKORO doklepala do konce.

Tím bych chtěla tento článek ukončit. Doufám, že se vám to líbilo a užili jste si to tak jako my :D Těším se na další takové výlety !

XO ♫♀ Adorkable

Komentáře

  1. Tyyyjo, článek má fakt jiskru. Je to za mě jeden z nejlepších, který jsem od tebe přelouskal, akorát škoda, že to bylo tak krátké ten výlet. Pak i článek působí jako by byl přeseknutý a zrazu ukončený. Fotky jsou taky fajn, působí neamatérsky. Akorát mě i za Vás mrzí, že jste toho neviděli více, když už jste tam byly. Mám to trochu při cestování jinak nastavené, ale to je člověk od člověka jiné,to už víme :-P Děkuji

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuju :) to potěší. Ano, je škoda, že jsme toho neviděly víc, taky mě to mrzí, ale určitě si tam cestu ještě udělám a třeba na tento článek navážu.

      Vymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky